školní pomůcka

1.Odraz války a tematika holocaustu

a) Rusko

-zpočátku dokumentární hledisko, pak patos (oslava hrdinství, výjimečnosti sovětských vojáků), panoramatické bojové scény, přeceňování zásluh komunistů, pompéznost; cíle politické a agitační, tendenčnost; metoda socialistického realismu; změna až v 2. pol. 50. let
-po roce 1956 nová podoba obrazu války, v popředí problémy morálně-společenské, prvky psychologické a lyrické

Boris Polevoj (1908–1981)
-vl. jm. Boris Nikolajevič Kampov

Příběh opravdového člověka
-dokumentární román s psychologickými prvky o letci, který se zřítil, těžce se zranil v boji s Němci, ale silou vůle překonal problémy (amputace obou nohou) a deprese, vrátil se na frontu a znovu létal; tzv. „optimistická tragédie"

Alexandr Fadějev (1901–1956)

Mladá garda
-válečný román o hrdinství komsomolců (sovětské mládeže) ve válce; činnost ilegální komsomolské skupiny v Krasnojarsku

Michail Šolochov (1905–1984)

Osud člověka

Konstantin Simonov (1915–1980)

trilogie Živí a mrtví, Člověk se nerodí pro válku, Poslední léto
-vlastní frontové zkušenosti, nepatetický obraz války

Jurij Bondarev (1924)

Hořící sníh
-obraz bitvy u Stalingradu, koncentrovaný děj, pohled prostého vojáka (zdola), autentická výpověď (autorova zkušenost), přesvědčivost (hrůzy války), humanismus, mravní velikost v nelidských podmínkách

b) Německo

-dva odlišné směry v poválečné literatuře: antifašistická tvorba do konce 50. let v sovětské zóně (cenzura, ideologický dohled) a nová generace spisovatelů v západním Německu – soustředěni ve Skupině 47, kritický vztah k nacistické minulosti a k negativním jevům ve společnosti (např. H. Böll, G. Grass aj.)

Anna Seghersová (1900 –1983)
-vl. jm. Netty Radvanyiová

Sedmý kříž
-antifašistický román o útěku sedmi vězňů z koncentračního tábora; zachránil se jediný = symbol úspěšné vzpoury; poznává rozdílné povahy německých občanů ð doklad zrůdnosti nacistické ideologie; technika montáže, biblické symboly (parabola biblického ukřižování) a mnohovýznamovost díla, prolínání paralelních dějů

Bruno Apitz (1900–1979)

Nahý mezi vlky
-dokumentárně zachyceny vlastní válečné prožitky z Buchenwaldu

Heinrich Böll (1917–1985)
-prozaik, dramatik, esejista, nositel Nobelovy ceny (1972)

Biliár o půl desáté
-společenskokritický román (vrcholné dílo), autobiografické prvky; obraz vzniku, rozvoje a pádu fašismu i složitost poválečného Německa

Günter Grass (1927)
-prozaik, básník, dramatik, nositel Nobelovy ceny (1999)

Plechový bubínek
-groteskní humoristický román o předválečném, válečném a poválečném Německu z pohledu tělesně postiženého Oskara Matzeratha, chovance ústavu pro choromyslné; předstírá dětinství (tluče do dětského bubínku) a zachová si určitou svobodu, komentuje a ironizuje vše, co kolem sebe vidí

Erich Maria Remarque (1898–1970)

Čas žít, čas umírat
-o bojích Němců na východní frontě v Rusku

c) USA

Norman Mailer (1923–2007)
-prozaik, dramatik, básník, publicista; osobní válečné zkušenosti
-z jihovýchodní Asie a bojů v Tichomoří

Nazí a mrtví
-román o válce v Tichomoří; chování lidí v mezních životních situacích; naturalistická syrovost a krutost a nesmyslnost války, ironický nadhled, konkrétní věcnost a tzv. nový žurnalismus (non fiction)
-pestrá mozaika charakterů, nesmyslné vojenské příkazy, degradace člověka, chaos, bezmocnost; metaforický titul – ti, kteří přežijí válku, vracejí se „nazí“, tj. bez iluzí a ideálů

Joseph Heller (1923–1999)
-prozaik, dramatik, za války letec

Hlava XXII
-satirický román, analýza institucionalizované absurdity a bezduché byrokracie; nekonvenční pohled, kritika do vlastních řad (samolibost nadřízených, zbytečné oběti; nesmyslné předpisy)
-vzpoura ústředního hrdiny letce kapitána Yossariana proti manipulaci, rozhodnutí k dezerci = jediná možnost záchrany života; únik z absurdního, nelidského světa (ztělesněného ve zvláštním armádním paragrafu – tzv. Hlavě XXII)

Zavíráme!
-volné pokračování, návaznost

Kurt Vonnegut jr. (1922–2007)
-představitel postmodernismu, autor zvláštního pojetí sci-fi

Jatka č. 5
-román výstrahy, varovné podobenství o destruktivních silách v člověku, deheroizovaný přístup k válce; záznam vzpomínek na bombardování Drážďan v únoru 1945; černý humor, smích jako obrana před frustrací

William Styron (1925–2006)
-prozaik, esejista

Sophiina volba
-psychologický román s autobiografickými prvky; zločiny rasismu, zhoubnost fašismu ð filozofická úvaha o existenci zla; setkání začínajícího spisovatele Stinga (= Styron) s polskou emigrantkou Sophií; její vyprávění o drastických zážitcích z Osvětimi o psychické trauma a bezvýchodnost (celoživotní pocit viny vůči vlastním dětem)

William Saroyan (1908–1981)
-prozaik, básník a dramatik arménského původu

Lidská komedie
-lidsky úsměvný pohled obyčejného člověka na válku; humanismus, nadhled, lyrismus; montáž příběhů spojených postavou 14letého chlapce, který přináší jako poštovní poslíček lidem většinou smutné zprávy o poznání lidské bolesti, ale víra v dobro a lásku

d) Francie

Robert Merle (1908–2004)
-prozaik, dramatik, literární historik

Smrt je mým řemeslem
-portrét velitele nacistického koncentračního tábora Rudolfa Langa (masové vyvražďování vězňů)
-inspirace osobními zápisky válečného zločince Rudolfa Hoesse, velitele koncentračního tábora v Osvětimi; forma sebeobhajoby

Pierre Boulle (1912–1994)
-prozaik

Most přes řeku Kwai
-válečný román, otřesný obraz japonského zajateckého vězení v Indočíně (Thajsku)

e) Anglie

Patrick Ryan (1916–1989)
-navazuje na tradice anglického humoru

Jak jsem vyhrál válku
-humorný úhel pohledu na válku; záznam vyprávění poručíka Ernesta Goodbodyho, usilujícího o maximální dodržování disciplíny, pořádku, předpisů
-neúspěšnost, komické situace (typ Antišvejka) × skutečnost (nálada vojáků, úroveň velitelů) 

James Clavell (1924 –1994)
-australský původ; za války zajatcem v táboře Čangi

Král Krysa
-román z prostředí japonského zajateckého tábora; jde o přežití, platí zákon silnějšího; hlavní postavy Američan desátník King (zvaný Král Krysa) a anglický letec, poručík Petr Marlowe, který ho obdivuje (jeho podnikavost, vytrvalost, vůdčí schopnost; živí se obchodováním s krysím masem)
-změna měřítek hodnot v podmínkách nesvobody, hranic mezi právem a bezprávím

f ) Itálie

Alberto Moravia

Horalka

Primo Levi (1919–1987)
-básník, prozaik, esejista; židovský původ, vězněn v Osvětimi a téma genocidy Židů

Je-li to člověk
-osvětimská zkušenost, svědectví o utrpení a ponižování člověka; úsilí přežít za cenu bezcitnosti a sobectví; dokumentární a vzpomínková forma (deník)

g) Polsko

Jerzy Andrzejewski (1909 –1983)

Popel a démant
-román z období konce války; téma demoralizace člověka násilím, válkou, nespravedlností; společensky rozdílné typy lidí
-symbolika: popel = válka, nemorální vztahy × démant = niterná opravdovost

h) Slovensko

Petr Jilemnický

Kronika

Rudolf Jašík (1919–1960)

Náměstí svaté Alžběty
-příběh chlapce z předměstí a židovské dívky – oběti rasového pronásledování

ch) Nizozemí

Deník Anny Frankové
-autentické zápisky židovské dívky, která se s příbuznými skrývala před německými okupanty v improvizovaném úkrytu v objektu otcovy firmy v Amsterodamu
-v srpnu 1944 rodina odhalena, odvlečena do koncentračního tábora
-forma dopisů fiktivní přítelkyni Kitty

2. Existencialismus
-návaznost na existenciální tvorbu meziválečnou
-reakce na tíživou dobu války a po válce; obraz krize měšťácké společnosti

Jean - Paul Sartre (1905–1980)
-francouzský filozof, spisovatel, publicista
-odmítl Nobelovu cenu, udělenou mu 1964; zobrazuje člověka v extrémní situaci (odhalení povahy, schopnosti jednat)
-podle Sartra být svobodný znamená jednat (tím člověk vyjadřuje to, co chce, a je za svůj čin a život zodpovědný)

Nevolnost (také Hnus)
-román-esej napsaný formou deníku; problematika smyslu života
-hlavní hrdina (intelektuál historik Antoine Roquentin) trpí pocitem zbytečnosti, zklamání, úzkosti (život hodnotí jako absurdní shodu náhod), ale není schopen aktivně jednat

Zeď
-soubor povídek a novel; zeď jako symbol oddělenosti lidí (uzavřenost do sebe)
-absurdnost bytí, problematika viny

Albert Camus (1913–1960)
-francouzský spisovatel, filozof a novinář, původem z Alžíru,
-publicista, nositel Nobelovy ceny (1957); hledá odpověď na otázku smyslu života; absurdita života tkví v protikladu mezi nesmyslností života a hledáním jeho smyslu

Cizinec
-kratší román (rozsáhlejší novela); děj se odehrává v Alžírsku; protagonista (vypravěč, ich-forma) Mersault (cizinec uprostřed lidí) bezdůvodně spáchá vraždu (zastřelil Araba na pláži) a musí se vypořádat s mezní situací
-odsouzení na smrt a absurdnost lidského údělu, samota, lhostejnost k světu a životu; svoboda prožívána jen ve vyhrocených okamžicích; osamělý protest proti lživosti, pokrytectví

Mor
-román; obraz města postiženého morem; marnost boje, přesto hrdinové nezoufají (sounáležitost lidí), neúnavně proti nákaze bojují; symbolika
-nebezpečí nacismu, obecně zla vůbec

S existencialismem je spojována Sartrova družka Simone de Beauvoir (1908–1986), Françoise Saganová (1935–2004), anglický spisovatel Graham Green (1904 –1991)

Nikos Kazantakis (1883–1957)
-řecký autor

Řek Zorba
-román s autobiografickými rysy, oslava činorodosti člověka a krásy Kréty

3. Neorealismus

v italské próze a filmu 40.–50. let 20. stol. (slavní režiséři Luchino Visconti, Vittorio De Sica, Federico Fellini) ð návrat k tradici realismu (dokumentárnost, věrohodnost), zájem o život obyčejných lidí, zobrazení skutečnosti, jaká je („obrazy z ulice“), sociální tematika, morální problémy společnosti, kritika italského fašismu, často forma deníku, memoárů, jazyk blízký lidové řeči 

Alberto Moravia (1907–1990)
-vl. jm. Alberto Pincherle
-italský prozaik, dramatik, esejista, literární kritik; židovský původ (před fašismem útěk do Mexika a USA); návaznost na verismus

Římanka – existenciální román, obraz 30. let (fašistický režim), pocit strachu, zoufalství, odcizení, představy o životě × skutečnost; prostitutka Adriana (vypravěčka) hledá životní štěstí, cestu z beznaděje ð odvaha mít a vychovat dítě otce-vraha

Římské povídky (2 svazky) – o životě lidí na okraji společnosti

Horalka – román s válečnou tematikou, vzpomínkové vyprávění titulní postavy, nesentimentální pohled na svět nelidskosti, násilí a bezcitnosti; osudová tragédie konce války – marný útěk matky-vdovy Cesiry s 14letou dcerou Rossettou z Říma na venkov, do rodných hor; krutá zkouška: ztráta přátel, úspor, na cestě zpět do osvobozeného Říma jsou obě znásilněny marockými vojáky, psychické trauma, přesto pokus zapomenout a znovu žít; detailní realistický popis, charakteristika postav, dokumentárnost (reportážní sdělení), prvky filmové techniky (panoramatické záběry, detail, polodetail)

4. Beatnici (beat generation) [bít dženerejšn] = „zbitá“, unavená životem, nebo „blažená“ generace (tuláci); kritici poválečné Ameriky, hnutí amerických básníků a prozaiků od 2. pol. 40. let, v 50. a 60. letech – nonkonformisté; revolta, výsměch typickým hodnotám americké společnosti (bohatství, kariérismus), oficiální morálce, pokrytectví, konzumní společnosti; průvodní jev tzv. studené války; hledání vnitřní svobody a výstřednost (tuláctví, drogy, alkohol, sexuální nevázanost), dobrovolná chudoba; únik od civilizace, sen o splynutí s přírodou, vesmírem, apolitičnost; vliv východní filozofie, zvl. zen-buddhismu, jazzové hudby; touha po opojení, hektický životní styl; centrum – San Francisco; v literatuře – liberalizace, bezprostřední odvážná výpověď, erotická otevřenost ð snaha šokovat; poezie určena k přednesu, veřejnému čtení, poslechu (v nočních barech, hospůdkách apod.) 

Jack Kerouac (1922–1969)
-prozaik a básník; procestoval americký kontinent; vliv zen-buddhismu, staré čínské a japonské poezie (haiku) a blues

Na cestě – kultovní román, reportáž ze silnice: několikaměsíční cesta napříč Amerikou (kult psance, tuláka) s cílem žít naplno, užívat života (sex, drogy, džez, rychlá jízda); záznam dojmů, nálad, vzrušujících zážitků, cesty za pocitem svobody; Sal Paradise (autor) a Dean Moriarty (autorův přítel Neal Cassady); symbolická postava starce putujícího odnikud nikam – Bull Lee (spisovatel W. S. Burroughs), další společníci – tuláci, stopaři, dělníci – lidé bez společenských vazeb; tzv. spontánní próza – živelné psaní (3 týdny), automatický text bez zásahů a úprav, bez členění do kapitol a odstavců, jako proud mluvené řeči (bez interpunkce)

William Seward Burroughs (1914 –1997)
-prozaik, literární experimentátor, nejskandálnější autor
-děsivě groteskní prózy, sexuální otevřenost, zkušenosti s drogovou závislostí, homosexualita

Feťák (Narkoman) – kniha líčí osobní zkušenosti a zážitky spojené s užíváním drog; syrové a drsné vyprávění

Nahý oběd – komplikovaný rukopis apokalyptických obrazů, ale i satira na policii; diplomacii, reklamu; svědectví o drogové závislosti a homosexualitě; využití podvědomí a snů, iracionálních a děsivých scén
-protest, odpor proti manipulaci a zasahování do soukromí, obrana před brutalitou a cynickým psychickým nátlakem doby; originální metoda – technika koláží, montáže a střihu

Ken Elton Kesey (1935–2001)
-styčná osobnost mezi hnutím beatniků a hippies

Vyhoďme ho z kola ven
-satira o dehumanizaci člověka, o násilí v moderní civilizované době, groteskní román z psychiatrické léčebny se symbolickým významem

5. Rozhněvaní mladí muži
paralela k beatnikům; nesouhlas s konvenčním způsobem života vyjadřují jen slovně; volné literární seskupení spisovatelů v Anglii vzniklo v 50. letech 20. stol. – kritika anglického konzervatismu
-vytvářejí typy postav – antihrdinů, absolventů univerzit, kteří protestují proti kariérismu, pokrytectví, konzumní společnosti, pohodlnosti; paradoxně nakonec s vyšší společností stejně splynou; sociální kritika i humor, hovorový jazyk z ulice a úřadů

Kingsley Amis (1922–1995)
-básník, prozaik, literární kritik, novinář

Šťastný Jim – tzv. univerzitní román; humoristicko-satirická próza, výsměch pseudovědecké atmosféře provinční univerzity, pokrytectví, falešné morálce; poetika filmové grotesky; hlavní hrdina Jim Dixon [džim dixn]
-nový lektor dějin, se vzepřel zkostnatělému prostředí univerzity ovládanému profesorem Welchem, chce se osvobodit od konvencí, ale nakonec sňatkem s bohatou dívkou splyne s vyšší společností i proti své vůli

John Braine (1922–1986)
-prozaik, novinář

Místo nahoře, Život nahoře – příběh společenského vzestupu mladého muže – kariéra za cenu selhání mravního a citového (prostřednictvím milostných vztahů se dostává do vyšší společnosti), pak rozčarování z duchovní prázdnoty vyšší společnosti, do níž se usilovně snažil dostat

John Osborne (1929 –1994)
-dramatik, scenárista, esejista

Ohlédni se v hněvu – divadelní hra, ostrá sociální kritika; mladý rozčarovaný intelektuál dělnického původu Jimmy Porter protestuje proti stabilitě společenské hierarchie, konformnímu životnímu stylu měšťáků
-krizi společensky nerovného manželského svazku řeší tyranizováním své ženy Alison; věcný realismus, analýza lidského nitra (frustrace, nespokojenost, rozkolísanost, nejistota a bezmocnost)

6. Nový román (antiromán, objektivní román, metaromán) typ francouzského románu 50. let; oslabení příběhu, tradičních postav a vypravěče; popis jevů a věcí je bez příčinných souvislostí a časových následností; mnohopohledovost, nezřetelné postavy (většinou nepojmenované – on, ona), téma bloudění, opakování, variací; experimenty s jazykem; obraz světa připomíná labyrint

Alain Robbe-Grillet (1922–2008)
-prozaik, filmový režisér, scenárista

Gumy – osudová tragédie, román s pseudodetektivní zápletkou; jádrem díla jsou různé výklady údajné smrti bankovního úředníka Duponta; vrahem je ve skutečnosti sám detektiv; román o nepoznatelnosti záhad světa

Žárlivost – román jako sled záběrů – série setkání ženy plantážníka, s přítelem; příběh sledujeme očima klamaného manžela, který v románě nevystupuje, ani není jmenován. různé možnosti výkladu situací, atmosféra tajuplnosti

7. Absurdní drama (antidrama)

V 50. a 60. letech 20. stol. – člověk zachycen v situaci úzkosti, bezmoci a osamělosti, bez schopnosti komunikace s lidmi; nesmyslnost lidského jednání, únavný stereotyp; degradace jazyka jako dorozumívacího prostředku, nesouvislý děj, prázdnota a skromné rekvizity na jevišti

Samuel Beckett (1906–1989)
-dramatik a prozaik irského původu, nositel Nobelovy ceny (1969), psal francouzsky a anglicky

Čekání na Godota – chaotický dialog dvou tuláků (Vladimír a Estragon) na venkovské cestě; čekají marně na nějakého neznámého Godota, který by měl změnit jejich život; opakovaná scéna s chlapcem, který vždy oznámí, že Godot přijde až další den; beznadějnost, bezvýchodnost, monotónnost (chybí zápletka a děj)
-stereotyp = podobenství o stavu světa a lidstva (opuštěnost, zklamání, nikdo a nic nepomůže řešit starosti)

Eugène Ionesco (1912–1994)
-francouzský dramatik rumunského původu; pro jeho hry je příznačná jazyková hravost a vynalézavost („antijazyk“)

Plešatá zpěvačka
-nesmyslná konverzace dvou manželských párů (Smithovi a jejich hosté Martinovi), služky a velitele hasičů; banální, nesouvislé fráze bez logické souvislosti (inspirací byl groteskní text v konverzační příručce angličtiny); rozhovor postupně nabývá na agresivitě, mluvčí se přestávají vnímat, repliky jsou nesmyslné průpovídky, slova, slabiky, hlásky a bezvýchodná situace, „tragédie řeči“; v polovině hry se vrací výchozí situace, jen role hostů a hostitelů se vyměnila,  obraz moderní společnosti, nesnesitelné existenciální absurdity

Nosorožec
-hlavní hrdina se nechce proměnit v nosorožce – stal by se součástí bezmyšlenkovitého stáda

Friedrich Dürrenmatt (1921–1990)
švýcarský dramatik, prozaik, esejista, scenárista, autor diva­ dla absurdity a groteskna (vliv expresionismu, inspirace absurdním dramatem a tzv. problémovými hrami B. Brechta)
-názor, že svět je krutý, groteskní a nezměnitelný – v katastrofickém stavu

Návštěva staré dámy
-„tragická komedie“ o zhoubné moci peněz, za něž lze koupit všechno, i svědomí; příběh pomstychtivosti americké miliardářky – rodné obci nabízí miliardu, když odsoudí jejího milence, který ji kdysi i s dítětem opustil; morálka × zištnost, humánnost × blahobyt, nebezpečí davové psychózy, katastrofální nelidskost, amorálnost

Fyzikové
-dvouaktová komedie s klasickou jednotou místa, času, děje; téma morální zodpovědnosti vědců (nebezpečí zneužití jejich objevů); děj se odehrává v psychiatrické léčebně, kam byli internováni 3 vědci; detektivní prvky, absurdní situace, varující podobenství současnosti (ohrožení lidstva)

8. Magický realismus
-v zemích silné tradice mytologie nebo ústní slovesnosti; magický přístup ke skutečnosti, nezřetelné hranice mezi snem, fantazií a skutečností – literární směr v latinskoamerické próze od 50. let 20. stol., prvky magického realismu i v sovětské próze

Gabriel García Márquez (1928–2001)
-kolumbijský spisovatel, novinář, filmový kritik, scenárista, nositel Nobelovy ceny (1982); příznačná témata próz – láska, stárnutí, samota a smrt; prolínání mytického, vesmírného s každodenností, tragična s komičnem, světa reálného s imaginárním, vymyšleným a neznámým

Sto roků samoty
-rodinná sága (= symbol – osud země), imaginární dějiny Kolumbie a Latinské Ameriky od dob kolonialismu do pol. 20. stol., vzestup a pád rodného městečka Macondo – život 6 generací rodiny Buendíů; stárnou, umírají, ale jakoby žijí i po smrti (nic není konečné, všechno je součástí přírodního a vesmírného dění); dojem chaosu, epická šíře, obrazotvornost, prolínání reálna s fantazií a záhadou; lidské vášně, katastrofy, války – osud lidstva; román je poslední částí (vrcholem) tzv. „macondského“ cyklu

Čingiz Torekulovič Ajtmatov (1928–2008)
-kirgizský prozaik, autor próz s prvky magického realismu (vesnické téma + mýty, legendy, prvky z lidové ústní slovesnosti)

Stanice Bouřná (Den delší než století)
-román o osudech železničáře v kazašské stepi; prolínání současnosti, legend i fikce budoucnosti (3 dějové linie v rozdílných časových rovinách) ð obraz světa před zánikem (prvky sci-fi), závěr – spojení linií ð věčná touha po štěstí, spravedlnosti, oslava lidské činorodosti

Popraviště
-baladický příběh vlčice Akbary (vinou lidí přijde 3x o svá mláďata)

Michail Afanasjevič Bulgakov

Mistr a Markétka

9. Postmodernismus
-od pol. 40. let a zvláště nový myšlenkový směr od počátku 70. let 20. stol. negace avantgardních koncepcí a formálního experimentování, pozornost obrácena k tradici; prolínání vysokého a masového umění, zábavní kultury; pluralismus – postupy odborné, publicistické i krásné literatury ð snaha promlouvat k dvěma druhům čtenářů – vzdělanému i méně náročnému čtenáři „z ulice“, zhýčkanému televizí i nenáročnou zábavou (dvojí úroveň estetického vnímání)

Umberto Eco (1932)
-italský prozaik, novinář, pedagog, vědec, teoretik umění a literatury; zabývá se teorií kresby, znaku, estetikou, poetikou i filozofií jazyka; je teoretikem moderní sémiotiky (= teorie znaků a znakových soustav, nejen jazykových)

Jméno růže
-vzorový postmoderní román, atraktivní napínavý příběh ze 14. stol. s encyklopedickým záběrem; vypravěč (mladý mnich Adso z Melku) a františkánský mnich Vilém z Baskerwillu pátrají po záhadných vraždách v tajemném klášteře na severu Itálie a po tajemné třetí knize Aristotelovy Poetiky (o komedii); detektivnípostupy se prolínají s prvky gotického románu (tajuplné opatství), s historickým žánrem (informace o heretických proudech, sporech císaře s papežem), filozofickým esejem (teologické rozepře středověké scholastiky) i alegorií současné reality v Itálii; zároveň studie o symbolech (titul), koláž – citáty z bible, literatury krásné, filozofické, historické; dílo je schopné uspokojovat očekávání různých čtenářů

Vladimir Vladimirovič Nabokov (1899 –1977)
-ruský emigrant v Americe; básník, prozaik, dramatik; stylistické a jazykové mistrovství, kritik komunistického režimu v bývalém SSSR; představitel intelektuální prózy; nevzdal se tradičních vyprávěcích prvků (děj, postavy)

Lolita
-milostný příběh, psychologická studie vztahu staršího muže (pěstouna a milence) k 12leté dívce; forma zpovědi hlavní postavy Humberta Humberta; destrukce mýtu nevinnosti dětství; kontrast mezi prudérní americkou morálkou a individuální touhou po čistotě a něze; záznamy, reflexe, fiktivní rozhovory s fiktivní postavou a čtenářem; jazykové hry, narážky

John Irving (1942)
-americký prozaik, autor bestsellerů

Svět podle Garpa
-groteskní román s komickými prvky a autobiografickými rysy, barvitým dějem; téma – život a názory fiktivního spisovatele, zápasníka a jeho blízkých, o něž se obává; nelehký osud – krize v manželství s tragickou nehodou a zavražděním jeho matky, v závěru násilí – Garp zastřelen mentálně zaostalou dívkou, kterou znal od dětství; postmoderní prvky – prolínání žánrů a forem, motiv psaní o psaní (metatext – vložena ukázka z Garpova románu Svět podle Bensenhavera): obraz dnešního civilizovaného světa, obecného chaosu, násilí, sexuality, ženského hnutí, strachu, smrti

10. Literatura science-fiction (sci-fi)
vědeckofantastická literatura; čerpá z poznatků moderní vědy a techniky, varování, že lidstvo může být ohroženo nebo zničeno
-z angl. science = věda, fiction = fikce

a) obraz fiktivní budoucnosti lidstva
-osud člověka v nepříznivém prostředí, obraz stinných stránek technického pokroku; realita, s níž lidé dosud neměli zkušenost (události globálního významu – katastrofy, války, experimenty)

Ray Douglas Bradbury (1920)
-americký prozaik a scenárista, představitel humanistické, etické a poetické linie klasické sci-fi; klade důraz na duchovní a kulturní hodnoty (proti přetechnizovanému světu)

Marťanská kronika
-povídky, etické otázky fiktivního osídlování Marsu; prověřování lidských kvalit, varování před dobyvatelským přístupem k odlišným civilizacím; poetické obrazy marťanské přírody

451 stupňů Fahrenheita
-obraz technicky vyspělé, ale nekulturní civilizace (pronásleduje projevy svobodného myšlení, barbarská společnost pálící knihy)

Stanisław Lem (1921–2006)
-polský spisovatel, lékař

Astronauti, Solaris aj.
-úvahy o stavu lidské civilizace a o mravní odpovědnosti za ni; kombinace vědecko-fantastického příběhu, filozofické eseje a moralistních úvah

Arthur C(harles) Clarke (1917–2008)
-anglický astrofyzik a spisovatel; od r. 1956 žije na Srí Lance; autor humoristických sci-fi povídek a románů – o setkání s mimozemskou vyspělou civilizací

2001: Vesmírná odysea, 2010: Druhá vesmírná odysea, 2061: Třetí vesmírná odysea, 3001: Poslední vesmírná odysea

Setkání s Rámou
-zatím pentalogie (od 2. dílu spoluautor Gentry Lee [lí]) o kosmické lodi Ráma; autor uplatnil znalost exaktních věd, je zastáncem života v kosmu, předpověděl mnohé stupně vývoje techniky (jako dříve Jules Verne)
-do zdánlivě jen vědeckých a technických problémů se promítají otázky společenské a všelidské

Isaac Asimov (1920–1992)
-americký spisovatel ruského původu, profesor biochemie, popularizátor vědy; povídky a romány o robotech; spojení sci-fi s detektivkou

Já robot, Sny robotů, Kompletní robot
-ze světa robotů s pozitronovým mozkem, o vztahu člověka a stroje

Nadace
-trilogie, pak cyklus románů a novel o Základně

Další autoři: Rusové Arkadij a Boris Strugackých, z českých Karel Čapek, Ludvík Souček, Josef Nesvadba, Ondřej Neff aj.

b) tzv. fantasy literatura
-s bájnou a pohádkovou atmosférou; žánr fantastické literatury – děj se odehrává v imaginárním světě nebo v minulosti; inspirace v bájích, mýtech, hrdinském eposu; často projevy magie

John Ronald Reuel Tolkien (1892–1973)
-anglický jazykovědec a prozaik; jihoafrický původ

Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky
-poutavý a napínavý příběh, plný fantaskně mytologických a pohádkových prvků; fantastický svět nenápadných lidiček milujících mír a veselí; velká cesta hobita Bilbo Pytlíka za uloupeným pokladem trpaslíků; zápas zla a dobra; úvodní dílo k trilogii

Pán prstenů
-trilogie seznamuje s životem v smyšlené Středozemi (epos v próze o dobrodružství hobitů)
Spole­čenstvo Prstenu, Dvě věže, Návrat krále
-magický protiklad konzumní společnosti a uspěchaného světa

c) otřesné vize totalitní společnosti

George Orwell (1903–1950)
-vl. jm. Eric Arthur Blair – anglický prozaik a esejista, autor antiutopií prolínání sci-fi a politické literatury

Zvířecí farma (Farma zvířat)
-alegorická románová bajka, satirický obraz stalinismu, varovné podobenství (jeden druh zvířat tyranizuje druhé); nebezpečí násilí, despotismu, totalitarismu

1984
-antiutopie, fikce o světě strachu, cynismu, arogance a kruté moci; román o zničení člověka (degradací na zvířecí bytost) – vliv zatajovaných krutostí v Rusku; termín „novořeč“ (newspeak) odráží prázdnotu oficiálních a politických projevů

Další významní světoví autoři 2. pol. 20. stol.

1. Anglie

William Gerald Golding (1911–1993)
-prozaik, nositel Nobelovy ceny (1983); autor próz s katastrofickou vizí budoucnosti; svár dobra a zla v nitru člověka; pesimismus

Pán much
-román inspirovaný zkušeností z války; zdánlivě dobrodružné téma tradiční robinzonády nebo příběhů J. Verna
-filozofická alegorie s prvky sci-fi – příběh ztroskotání letadla se skupinou chlapců; na opuštěném ostrově v Tichomoří mezi nimi v důsledku izolace narůstá zlo a nenávist – opouštějí etické zásady, pravidla společenského chování ð varování před sebezničením a hrozbami civilizace; „pán much“ – děsivý obraz: hlava zabitého prasete nabodnutá na kůl a obletovaná mouchami, uctívaná skupinou „lovců“, má symbolický význam, alegorie zla, studie barbarství, založená na teorii, že člověk plodí zlo jako včela med

Salman Rushdie (1947)
-anglický spisovatel indicko-muslimského původu; narozen v Indii, od 60. let žil trvale ve Velké Británii, pod ochranou bezpečnostních složek; v 90. letech přesídlil do USA

Satanské verše
-experimentální román, o dobrodružství dvou cestujících, kteří zázračně přežili leteckou katastrofu; mnoho dějových rovin a úhlů pohledu, spojení fikce a skutečnosti, prvky magického realismu; po vydání románu byl pronásledován muslimskými fundamentalisty – dílo považují za znesvěcení islámu

3. Rakousko

Johannes Mario Simmel (1924–2009)prozaik, publicista, vídeňský rodák, žil v Bavorsku, nyní ve Švýcarsku; autor téměř 30 společenskokritických románů – bestsellerů

Láska je jen slovo
-společensko-psychologický román, obraz 60. let v Německu a Lucembursku, základní téma, hluboká láska mladého muže Olivera ke starší ženě Vereně, manželce bohatého bankéře; prolínání dějových linií, dějový rámec s prologem a epilogem (román v románě), publicistickými zprávami o tragédii hlavního hrdiny; střed díla – rukopis románu, historie lásky v deníkových intimních zápisech

– další díla: Všichni lidé bratry jsou, Bůh chrání milence, Jen vítr to ví, Mějte naději, Nechte prosím kytky žít, Tajný chléb aj.

Elfriede Jelineková (1946)
-dramatička, prozaička, scenáristka s radikálními postoji, nositelka Nobelovy ceny (2004)

Pianistka
-román, ironický obraz velkoměsta a rodinného života; vypjaté emoce a vášně

4. Rusko

zpívaná poezie v 60. letech 20. stol.:

Bulat Šalvovič Okudžava (1924 –1997)
-básník, písničkář, prozaik, šansoniér arménského původu, klasik moderní písňové poetiky, žánr lyrického šansonu a melancholické romance s filozofickým podtextem; vliv lidové poezie

Arbate, můj Arbate
-písňové texty, vyjadřují životní pocity mladého člověka, odpor k falši, téma svobody, v zastřené podobě kritika stalinského socialismu; zadumaný, nostalgický ráz, prostý výraz

Alexandr Isajevič Solženicyn (1918–2008)
-prozaik, publicista, nositel Nobelovy ceny (1970), mluvčí ruské kulturní opozice (disentu) spolu s fyzikem A. D. Sacharovem
-za protistalinské výroky v osobních dopisech odsouzen k nuce ným pracím – strávil 11 let v stalinských koncentračních táborech, pak ve vyhnanství ve Střední Asii; rehabilitován 1956; od pol. 60. let zákaz publikovat (jeho díla se šířila v samizdatu, vydána v exilu); vypovězen z vlasti (obviněn z velezrady)

ð do Německa, pak USA; 1989 rehabilitován, 1994 návrat do Ruska

Jeden den Ivana Děnisoviče – novela, v literatuře první otřesné svědectví o stalinských koncentračních táborech

pro politické vězně – autentický autorův zážitek – o beznaději, degradaci lidství, psychickém a fyzickém násilí, o prá-

ci v extrémních podmínkách sibiřské zimy, o boji o přežití, o zrůdnosti totalitního komunistického režimu; popis

jednoho dne těžké dřiny vězně I. D. Šuchova; nepatetický, střízlivý, ale působivý styl

Souostroví Gulag – rozsáhlá uměleckodokumentár-

ní trilogie o sovětských koncentrácích (vyhlazovacích

vysvětlivka

táborech) – z let 1918–1956; všestranný výklad his-

Gulag = zkratka názvu instituce (Hlavní

torie vzniku a existence represálií v Sovětském svazu,

táborová správa) Glavnoje upravlenije

vzpomínky, kruté zacházení s příslušníky neruských

lagerej, tj. oddělení ministerstva vnitra

národů SSSR, potlačování pravoslavné církve aj.

Rakovina – román, metaforický obraz zhoubné

nemoci (totality) celé společnosti; SSSR jako oblast nekonečných koncentráků a vězeňské atmosféry

Vasilij Makarovič Šukšin (1929 –1974) – prozaik, dramatik, scenárista, filmový režisér, herec; představitel venkovské

prózy – povahopisné studie o nenápadných lidech s nelehkým osudem a slabostmi

Červená kalina – novela o propuštěném trestanci Jegoru Prokudinovi, který chce odčinit svá provinění a začít zno-

vu žít; problém společnosti, lidské morálky, mezilidských vztahů; tzv. „kinopověsť“ – próza zároveň scénářem k filmu

5. Finsko

Mika Toimi Waltari (1908–1979) – prozaik

Egypťan Sinuhet – historický román o životě egyptského lékaře, otvírače lebek; děj se odehrává v 14.–13. stol. př. n. l.;

Sinuhet žije v blízkosti nejmocnějších, dopouští se i zločinu (otráví faraona Achnatona), sice proti své vůli, ale k záchra-

ně rozvrácené říše, prožívá osobní tragédie, vyhnanství aj.; téma zodpovědnosti člověka za jeho činy, otázky svědomí;

patetický styl podobný starověkým vyprávěním, prvky biblického stylu; filozofie života

6. Slovensko

Dominik Tatarka (1913–1989) – prozaik, překladatel, esejista; spolupracoval s českým disentem (1. slovenský signa-

tář Charty 77); jeho díla vycházela v exilu a samizdatu; próza intelektuálního rázu s existenciálními rysy

V úzkosti hledání, Panna zázračnice = povídky a novela – vyjadřují existenciální pocity člověka ve společnosti

poválečných absurdit

Farská republika – román, nepatetický obraz klerofašistického slovenského státu za 2. světové války

Sám proti moci – soubor deníkových záznamů, reflexe, vzpomínky, dopisy, svědectví o vlastním osudu, o norma-

lizačním období; forma lyrické prózy, vyznání vztahu k matce a vlasti, ironie, odpor k poměrům doby, k deformaci

kultury; součást volné trilogie (Písačky pro milovanou Lutécii a Listy do věčnosti)

Ladislav Mňačko (1919–1994) – prozaik a publicista českého původu; od r. 1968 v emigraci v Rakousku; návrat 1994

Opožděné reportáže – kritika politické praxe 50. let

Smrt si říká Engelchen – téma protifašistického odboje, partyzánské hnutí na Slovensku

Jak chutná moc – román o absurditě totalitního režimu, o morálním úpadku komunistického funkcionáře

7. USA

Jerome David Salinger (1919) [džeroum dejvid selindžr] - prozaik

Kdo chytá v žitě – psychologický román, vypravěč – 17letý chlapec Holden Caulfield [houldn kólfíld] – líčí třídenní

cestu z internátní školy domů do New Yorku; konflikt dospívajícího chlapce s pokryteckým světem a morálkou

dospělých = generační zpověď o hledání opravdovosti, čistoty a lásky ve světě lhostejnosti a krutosti; vnější zdánlivá

cyničnost a vulgárnost chlapce maskuje citovou zranitelnost; dobový slang dospívajících

John Updike (1932–2009) [džon apdajk] – prozaik, básník, esejista

náměty děl – všední život průměrné americké rodiny, zejména manželské a milostné vztahy, tradiční vypravěčská linie

Králíku, utíkej!, Králík se vrací, Králík je bohatý, Králík na odpočinku – románová tetralogie, zachycuje život Har-

ryho Angstroma [heryho engstrouma] od mládí po důchodový věk; přezdívku Králík získal v mládí, kdy jako výborný

basketbalista uměl kličkovat jako králík

Tennessee Williams (1911–1983) [tenesí viljems], vl. jm. Thomas Lanier Williams [tomes lenyr] –

dramatik, básník, prozaik, autor psychologického „jižanského“ dramatu, obraz brutálních a zničujících

situací, útěk k iluzím

Tramvaj do stanice Touha – drama, téma mezilidských vztahů, tragický příběh nešťastné jižanské

krásky Blanche DuBois [blanš dyboa], přecitlivělé, neurotické, útěk z domova k sestře, jejímž primi-

tivním mužem byla brutálně znásilněna

Kočka na rozpálené plechové střeše – drama, příběh ženy, která čelí zničujícímu prostředí členů

rodiny ovládaných pocity nenávisti, touhy po bohatství

Arthur Miller (1915–2005) [ársr milr] – dramatik a prozaik, německý židovský přistěhovalec; návaz-

nost na ibsenovskou tradici (předurčenost jednání postav)

Smrt obchodního cestujícího – psychologická hra, rodinná tragédie, příběh stárnoucího neúspěš-

ného člověka (Willy Loman) a jeho marný boj s odlidštěnou a zkomercionalizovanou společností +

generační konflikty; osobité spojení tradiční realisticko-naturalistické metody s moderními postupy

(volně řazené obrazy, prolínání časových rovin, montáž)

8. Kanada

Arthur Hailey (1920–2004) [ársr hejli] – kanadský spisovatel anglického původu, autor bestsellerů – napínavých

a katastrofických románů z nejrůznějších profesionálních oblastí; přesná znalost prostředí, mistr fabulace a dialogu,

dovedné kombinování zápletek, kritika morálních nešvarů profesní

• Hotel –existenčnía katastrofický román z atraktivního prostředí, obraz dobových problémů; tvrdá konkurence, ko-

rupce,

boj; dramatický obraz vypjaté situace pěti krizových dní pro hosty, zaměstnance i majitele velkého

hotelu; plastický obraz vnitřního mechanismu podniku, milostné motivy, překvapivé momenty, happy end

– Další díla: Konečná diagnóza, Letiště, Kola, Penězoměnci, Vyšší kruhy, Účinný lék, Detektiv, Přetížení, Repor-

tér, Večerní zprávy